beton v architektuře
Beton patří již dlouho k nejpoužívanějším materiálům ve stavebnictví. Díky nevyčerpatelným zdrojům a kreativnímu potenciálu však patří i k vyhledávanému architektonickému prvku.
Beton doslova formoval tvarosloví architektury dvacátého století. To, jak je univerzální dokazuje jeho oblíbenost po více než století beze změny, ba naopak proniká stále více z exteriérů budov i do interiérů. Tam se projevuje jak v masivních plochách, tak v subtilních prvcích, například v podobě interiérových doplňků.
betonový model projektu od-blokování, Studio COSMO
Za průkopníka použití betonu k jiným, než čistě užitkovým účelům je považován francouzský architekt Auguste Perret, který jako první vynáší beton na fasádu budov – například v podobě prefabrikovaných dlaždic na pařížském bytovém domě na rue Benjamin Franklin.
Není asi překvapením, že v jeho firmě byl zaměstnán i Le Corbusier. Ten však použití betonu posunul mnohem dále. Svými návrhy očišťuje návrhy od nadbytečných dekorací a využívá možnosti betonu ve spojení se železobetonovými nosníky. Definitivně tak pokládá základy pěti bodů moderní architektury, například díky použití betonu rozvolňuje půdorys a umožňuje absenci nosných stěn, které jsou nahrazeny nosníky.
Le Corbusier, Pět bodů moderní architektury
Většině z nás se při jméně Frank Lloyd Wright vybaví slavný Dům nad vodopádem. Pokud ale mluvíme o betonu a jeho použití zejména na pohledových plochách, stojí za pozornost například stavby v Los Angeles. Ennis House vyvolává na první pohled až pocit středověké pevnosti – ovšem namísto kamene jsou použity betonové bloky. Není divu, že se tyto stavby dostaly dokonce zcela mimo svět architektury – až do počítačové hry Minecraft.
Ennis House, Frank Lloyd Wright, foto: dwell.com
Beton ve své čisté podobě pak prostupuje do projektů během celého dvacátého století. Ovlivnil bezesporu formu funkcionalismu a dokonce dal jméno jednomu ze směrů – brutalismu. Francouzský výraz béton brut (surový beton) používali právě Le Corbusier a Perret. Plně se začal používat v šedesátých letech, kdy tento výraz použil Reyner Banham v titulu knihy The New Brutalism: Ethic or Aesthetic?
Ve výčtu zajímavých budov, které využívají beton jako estetickou formu bychom mohli pokračovat vlastně donekonečna. I my pracujeme v našich projektech s tímto materiálem rádi. Například u nového sídla technologické firmy kdy zadáním klienta bylo rozšíření areálu administrativní budovy a výrobní haly o nové objekty pro uspokojení potřeb rozrůstající se firmy. Dům je tvořen sítí prefabrikovaných sloupů a překladů, které definují "grid" skrze celou budovu. Síla řešení spočívá v opakování identických prvků s jemným detailem hrany. Sloup, překlad, sloup, překlad. Jednoduchost a opakování dodávají hmotě domu potřebný řád.
Ale jak jsme již uvedli, beton může plnit i částečnou dekorativní funkci. Takto jsme s ním pracovali u projektu Vinného sklepa. Abychom oddělili starou a novou část prostoru, pracujeme s kontrastem materiálu – přístavbu jsme navrhli monolitickou betonovou.
To, že beton zaujímá pevné místo u rozličných typů architektů a architektonických studií již přes sto let dokazuje, jak univerzální tvůrčí materiál byl na začátku dvacátého století na světlo světa vynesen.
