cosmo na Biennale
Tématem Biennale architektury 2020 (odloženém na rok 2021) bylo „How will we live together?". Vyrazili jsme společně do Benátek prozkoumat Biennale, načerpat energii i inspiraci.
Téma společného soužití se vhodně trefuje do současné doby. Otázka soužití v rozdělené společnosti nebo soužití lidstva s přírodou je i kvůli pandemii na pořadu dne.
Biennale bylo tradičně rozděleno do hlavních dvou pilířů – prvním je mezinárodní výstava hlavního kurátora a druhým jsou menší výstavy v národních pavilonech. Upřímně nás tentokrát zaujaly více národní pavilony než hlavní expozice.
Pavilony kterých zemí se nám tedy líbily nejvíce?
Skandinávský
Skandinávský pavilon se nám líbí sám o sobě! Švédsko, Norsko a Finsko vystavuje každé Biennale v nádherném domě, který navrhl norský architekt Sverre Fehn. Letos severské státy hledaly odpověď na otázku co-housingu, expozici nazvalo autorské studio Helen & Hard „What we share". Znáte koncept co-housing? Jedná se o způsob bydlení, který kombinuje soukromé prostory jednotlivých rodin a sdílené společenské prostory pro komunitu sousedů.
Architektonické uspořádání takového bydlení podporuje bližší vazby mezi sousedy, rodiny sdílí například dětské herny nebo společenské místnosti. Takový způsob bydlení může výrazně pomoci seniorům s případnou osamělostí nebo mladým rodinám s péčí o dítě.
Expozice využívá rozhovorů s obyvateli konkrétního co-housingového projektu ke zkoumání hranic tohoto konceptu. Co všechno by byli obyvatelé ochotni přesunout ze svého soukromého prostoru do toho sdíleného?
Dánský
Otázku soužití lidstva s přírodou a vzájemného propojení rozvíjí Dánský pavilon. Ze střechy pavilonu je po celou dobu trvání Biennale sbírána dešťová voda. Ta protéká pavilonem v podobě malé říčky, návštěvník s tekoucí vodou musí interagovat doslova na každém kroku. Sesbíraná voda zalévá bylinky a květiny, které tvoří fasádu domu. Je také filtrována a můžete si z bylinek vypěstovaných na fasádě uvařit čaj. Stanete se tak přirozenou součástí koloběhu vody přímo v pavilonu.
Americký
Architekti Paul Andersen a Paul Preissner postavili před stálou budovu pavilonu novou dřevěnou konstrukci. Originálním způsobem tak vystavují klasický americký způsob stavění dřevostaveb 2×4, svoji expozici nazvali American Framing. Konstrukce z borovicového dřeva tak ukazuje krásu běžně skryté části dřevostaveb – masivního nosného rámu.
Foto: Tereza Kabelková a Petr Moschner
